Záloha, nebo platba po dokončení? Jak nastavit platební podmínky

Proč je záloha normální

Když přijmete zakázku na 180 tisíc, nakoupíte materiál za 60 tisíc ještě předtím, než dostanete první korunu. To je vaše riziko a váš cashflow. Záloha tohle riziko sdílí mezi vás a zákazníka.

Druhý důvod je vážnější: záloha filtruje zákazníky. Kdo není ochotný složit ani 30 % předem, často ani nemá v úmyslu zaplatit na konci. Vídám to opakovaně — lidé, kteří se diví záloze, jsou stejní jako ti, kteří pak vymýšlejí výmluvy u doplatku.

Třetí důvod je praktický. Záloha vás zavazuje. Když ji máte, nemůžete zakázku nechat ležet a jít dělat jinou.

Kolik si říct

U zakázek do 30 tisíc stačí 30 %. U větších, kde nakupujete hodně materiálu, je standard 40 až 50 %. U zakázek nad půl milionu se vyplatí rozdělit platby po etapách.

• Do 30 000 Kč: záloha 30 %, doplatek do 7 dnů po předání.
• 30 000 až 150 000 Kč: záloha 40 %, doplatek po převzetí.
• Nad 150 000 Kč: záloha 40 % a pak platby po etapách podle milníků.
• Materiálově náročné zakázky (dlažby, dřevo, technika): klidně 50 % předem.
• Servisní a jednorázové práce: platba na místě, bez zálohy.

Jak to napsat do nabídky, aby to nevyznělo špatně

Nepište „záloha 50 % předem“. Pište, co za tu zálohu uděláte: „Záloha 45 % při podpisu objednávky — hradí se z ní materiál a příprava. Doplatek do 7 dnů po předání díla.“

Když zákazník vidí, že záloha jde na konkrétní věc, mnohem lépe ji přijme. Je to psychologie, ale funguje to.

Uveďte taky číslo účtu a variabilní symbol přímo v nabídce. Ušetříte si dvě e-maily a zákazník zaplatí dřív, protože nemusí nic dohledávat.

Jak to má zákazník udělat, když se bojí

Někteří lidé mají špatnou zkušenost a bojí se poslat peníze dopředu. To je pochopitelné a nemá smysl je přesvědčovat silou.

Řešení je smlouva o dílo s jasnými milníky, případně platba na vázaný účet. Můžete taky nabídnout, že materiál nakoupí zákazník sám na sebe a vy účtujete jen práci. Přijdete o marži na materiálu, ale zakázka se rozjede.

Co nedělat: nezačínejte bez zálohy jen proto, že zákazník tlačí. Pokud nemá peníze na zálohu, nebude mít ani na doplatek.

Doplatek a co dělat, když nepřijde

Doplatek vždycky važte na předání, ne na „spokojenost zákazníka“. Formulace typu „doplatek po dokončení a schválení zákazníkem“ vám dává nejistotu — zákazník může schvalovat tři měsíce.

Pište: „Doplatek je splatný do 7 dnů od předání díla. Předání proběhne předávacím protokolem, ve kterém zákazník potvrdí převzetí.“ Tím máte jasný okamžik, od kterého běží lhůta.

Když doplatek nepřijde, nečekejte tři měsíce. Zavolejte, napište, pošlete upomínku. Teprve pak řešte úrok z prodlení (standardně 0,05 % denně) nebo předání pohledávky. Většina lidí zaplatí, když se jim slušně připomenete — často jen zapomněli.

Daňový pohled, ať vás to nepřekvapí

Přijatá záloha není jen tak peníze na účtu. U plátce DPH vzniká povinnost přiznat daň už z přijaté zálohy, a to ke dni přijetí platby. Musíte vystavit zálohovou fakturu.

U neplátce je to jednodušší, ale příjem se počítá do obratu pro registraci. Když se blížíte dvěma milionům, hlídejte to.

DPH v cenové nabídce má vlastní článek. Tohle je věc, kterou si ověřte se svým účetním. Záleží na konkrétní situaci a chyba ve zdaňovacím období se napravuje nepříjemně.

Časté otázky